Společnost pro fotogrammetrii a dálkový průzkum (SFDP) je uskupení odborníků, kteří se dnes zabývají obory fotogrammetrie, dálkového průzkumu Země, laserového skenování a geografickými informačními systémy. Založena byla v roce 1930 průkopníky fotogrammetrie z Českého vysokého učení technického v Praze a Vysokého učení technického v Brně.
SFDP je členkou mezinárodní společnosti se současným názvem International Society for Photogrammetry and Remote Sensing (ISPRS), která byla založena v roce 1910 ve Vídni profesorem Eduardem Doležalem. Profesor Doležal se narodil v Moravských Budějovicích a působil ve Vídni na Technické universitě jako uznávaný odborník a také ve vysokých akademických funkcích. Vědě a svým studentům, pro něž byl také významnou lidskou osobností starající se i o jejich osobní a materiální stránky studia, věnoval celý život. Jím založená společnost nesla jméno International Society for Photogrammetry (ISP).
Technický rozvoj leteckého snímkování a fotogrammetrických vyhodnocovacích přístrojů v meziválečném období umožnil, aby v tehdejší Československé republice bylo již v období 1933-1939 realizováno Vojenským zeměpisným ústavem topografické mapování v měřítku 1 : 20 000 metodou letecké fotogrammetrie na ploše 67 000 km2 a pozemní fotogrammetrií na ploše 1 600 km2.
SFDP se již od svého vzniku aktivně účastnila většiny kongresů ISP (s výjimkou přerušení činnosti během 2. světové války a omezení mezinárodních aktivit do konce padesátých let). Spolupráce s ISP byla obnovena v roce 1960. V té době se již stala nejpoužívanější metodou v topografickém mapování letecká fotogrammetrie, která měla rozhodující podíl na novém mapování celého území tehdejší ČSR v měřítku 1:25 000 za necelých 5 let! Rovněž výzkumné práce, završené zahájením ambiciózního projektu mapování ve velkých měřítkách mj. pro potřeby evidence nemovitostí (1961-1990), vyvolaly velkou mezinárodní pozornost a uznání. Přínos českých a slovenských fotogrammetrů k rozvoji světové fotogrammetrie byl oceněn tím, že Valné shromáždění ISP svěřilo na kongresu ISP v Lisabonu (1964) vedení IV. komise ISP (Mapování z leteckých snímků) v období 1964 – 1968 Československu. Předsedou komise byl Ing. L. Skládal, CSc. Československá delegace se na tomto kongresu dokonce bezvýsledně ucházela o pořádání příštího kongresu v Československu.
Na kongresu ISP v Lausanne (1968) byl L. Skládal zvolen do funkce II. vicepresidenta ISP jako výraz uznání za jeho předchozí aktivní činnost ve funkci předsedy IV. komise a zejména pak za úspěšné uspořádání mezikongresové konference IV. komise ISP, konané poprvé ve státech východního bloku – v Praze v roce 1966 za účasti několika stovek fotogrammetrů z celého světa. Na tomto kongresu byly vysoce oceněny možnosti, které skýtaly všem zájemcům poskytnuté materiály z vybudovaného fotogrammetrického zkušebního bodového pole v lokalitě Pecný, sloužící k organizování mezinárodních testů přesnosti fotogrammetrického mapování. Na tomto kongresu byl Slovák prof. P. Gál, DrSc., zvolen předsedou VI. komise ISP (Bibliografie, vzdělávání a a terminologie ve fotogrammetrii) na období 1968-1972.
V období normalizace bylo dovoleno udržovat styky s ISP (od roku 1972 Mezinárodní společností pro fotogrammetrii a dálkový průzkum Země – ISPRS) pouze prověřeným jednotlivcům, kteří přednášeli národní zprávy o činnosti fotogrammetrů v ČSSR, avšak nepřijímali již žádné funkce. Uvolnění nastalo teprve po Sametové revoluci a zejména po vzniku České republiky v roce 1993. Iniciativu v uvolněných mezinárodních stycích převzala mladší generace fotogrammetrů zahrnující i doktorandy a studenty vysokých škol. V období 2008 – 2012 byla předsedkyně SFDP Lena Halounová předsedkyní Finanční komise ISPRS.
Dálkový průzkum Země (DPZ) je ve srovnání s fotogrammetrií mladým oborem vzniklým až v druhé polovině 20. století zejména v souvislosti s vysíláním pilotovaných i automatických družic, zprvu pro vojenské účely. Spíše než zobrazováním geometrie objektů na zemském povrchu se věnuje interpretaci pořízených obrazových záznamů, tj. získávání kvalitativních informací o zemském povrchu, jevech na něm i pod ním, pokud se tyto na zemském povrchu nějak projeví (např. zvodnění, geologické složení). Laik má možnost se seznámit s těmito materiály např. při prohlížení aplikací na internetu (Seznam, GoogleEarth apod.), kde jsou zemský povrch, objekty a jevy na něm znázorněny jednak na klasických mapách a jednak na ortofotech aortofotomapách vzniklých zpracováním družicových nebo leteckých snímků.
Laserové skenování patří k nejmoderněším metodám získání prostorových modelů památkových objektů, uličních front a náměstí (z pozemního pevného nebo mobilního nosiče), nebo přesných modelů zemského povrchu (vlastního povrchu nebo krajiny se vzrostlou vegetací a stavbami). Letecké laserové skenování bylo realizováno na celém území České republiky v letech 2010-2013 a ze získaných dat vytvořen digitální model reliéfu 4. (grid) a 5. (TIN) generace a digitální model povrchu (TIN) 1. generace. V roce 2020 bude z těchto dat dokončena i tvorba nového vrstevnicového modelu státu se základním intervalem 1 m.
Prostorová data získaná metodami fotogrammetrie a dálkového průzkumu Země jsou v současné době neodmyslitelnou součástí oborů zabývajících se problematikou životního prostředí, vývoje krajiny či predikcí záplav území, ale zároveň mohou být neocenitelnou pomůckou pro dokumentaci přírodních a technických katastrof v rámci Integrovaného záchranného systému.
Česká společnost pro fotogrammetrii a dálkový průzkum podala přihlášku na uspořádání XXIII. Kongresu ISPRS v roce 2016 v Praze. Delegáti Valného shromáždění ISPRS během XXII. kongresu na přelomu srpna a září roku 2012 v Melbourne rozhodli, že tento kongres se bude konat v Praze. Předsedkyně SFDP se stala jako ředitelka příštího kongresu členem nejužšího vedení ISPRS pro období 2012-16.
Pořádání kongresu v Praze v červenci 2016 bylo potvrzením významné pozice České republiky v daném oboru ve světě, neboť společnost ISPRS sdružuje 194 národních a profesních organizací na pěti kontinentech s několika tisíci členů. Kongres napomohl k širšímu mezinárodnímu začlenění českých odborníků a firem do mezinárodních projektů a jiných aktivit. Česká republika tak je první postkomunistickou zemí, ve které se tento světový kongres konal. Předsedkyně SFDP – prof. Lena Halounová se stala v období 2016-2020 generální sekretářkou ISPRS.