Historie Společnosti

1930

18.5. ustavující schůze Československé fotogrammetrické společnosti v Praze (ČSF). Předsedou byl zvolen prof. J. Petřík z Českého vysokého učení technického (ČVUT), místopředsedou prof. A. Semerád z Vysokého učení technického v Brně (VŠT), I. jednatelem prof. J. Ryšavý z ČVUT. Na III. kongresu Mezinárodní fotogrammetrické společnosti (MFS) v Curychu se zúčastnilo 14 fotogrammetrů z ČSR. Prof. Petřík předsedal podkomisím 11a a 11b MFD (řízení a způsoby létání fotogrammetrických letadel).

1932

Ministerstvo financí ČSR zadalo úkol ověřit možnost využití universální fotogrammetrické metody pro zhotovení katastrálních plánů. Vyhodnocení leteckých měřických snímků pořízených měřickými komorami Zeiss a Wild na území katastru obce Beckov na Slovensku provedl Vojenský zeměpisný ústav (VZÚ) v Praze na stereoplanigrafu Zeiss a autografu A2 Wild.

Dosažené výsledky nebyly v souladu s předpisy pro katastr, avšak na svou dobu byly velmi dobré. Ministerstvo financí fotogrammetrickou metodu zamítlo pro katastr a tak na dlouhou dobu byl v ČSR zabržděn rozvoj fotogrammetrie pro katastrální účely.

1933

VZÚ zahájil topografické mapování v měřítku 1 : 20 000 a do roku 1939 vyhotovil topografické mapy leteckou fotogrammetrií na území 67 000 km2 a pozemní fotogrammetrií v prostoru 1 600 km2.

1934

IV. kongresu MFS v Paříži se z ČSR zúčastnilo 7 delegátů. Jednání probíhalo v šesti komisích. V prvé referoval z ČSR Dr. J. Peterka z VZÚ. Bylo doporučeno prověřit hospodárnost fotogrammetrických a geodetických metod. V přijaté resoluci bylo konstatováno, že fotogrammetrické metody jsou již dostatečně přesné pro mapování ve velkých měřítkách (katastrální mapování) i pro vyhotovení projektů inženýrských děl.

1938

V. kongres MFS v Římě (29.9 – 6.10.). Z přihlášených 478 osob se kongresu nezúčastnilo 150 delegátů pro mimořádné politické poměry (mezi nimi i plánovaných 8 – 10 delegátů ČFS.

1939

Úplné zastavení vzájemných mezinárodních styků přinesla 2. světová válka a jejich obnovení nastalo až po roce 1945.

1948

VI. kongres MFS se konal v Haagu. ČFS vypracovala pro jednání kongresu řadu referátů a vyslala na jednání, přes značné obtíže, desetičlennou delegaci.

1952
VII.kongres MFS se konal ve Washingtonu, na kterém nebyla ČFS v důsledku nepříznivých politických změn) zastoupena (orientace na bývalý Sovětský svaz). Byly preferovány sovětské fotogrammetrické metody (např. diferencovaná metoda na přístrojích 3. řádu přesnosti), které, jak se ukázalo v průběhu následujících let, nevyhovovaly svou přesností ani hospodárností potřebám ČSR a byly odmítnuty.

1956

VIII. kongres MFS se konal ve Stockholmu. Z ČSR se zúčastnila tříčlenná delegace (Ing. V. Pichlík z Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického v Praze (VÚGTK), prof. P. Gál ze Slovenské vysoké školy technické (SVŠT) v Bratislavě a Ing, J. Sokolík z resortu Správy geodézie a kartografie v Bratislavě.

Účast této delegace měla příznivý vliv na rozvoj fotogrammetrie v ČSR, neboť přivezla mnoho materiálů a poznatků z jednání kongresu.

1960

IX. kongres MFS se konal v Londýně.Účast pětičlenné delegace (Ing. J. Průša, předseda Ústřední správy geodézie a kartografie (ÚSGK), Praha, Ing. L. Skládal, celostátní technolog pro fotogrammetrii na ÚSGK, Ing. J. Šmidrkal z ČVUT, Ing. V.Krátký z Vojenské akademie (VAAZ) v Brně a Ing. J. Hagara, vedoucí fotogrammetr z Geodetického ústavu (GÚ), Bratislava. Výsledky jejich jednání na kongresu byly významným předělem z hlediska další spolupráce ČSF s MFS.

ÚSGK se od toho roku stala členem MFS, neboť zaplacením dlužných příspěvků za uplynulé roky byla zachována kontinuita členství ČSR v MFS. Delegace předložila národní zprávu o činnosti ČFS v ČSR a ing. Krátký přednesl vědecký referát.

1964

X. kongres MFS se konal v Lisabonu. Byl obeslán deseti delegáty ČFS. Na výstavě členských zemí MFS byla kladně hodnocena československá expozice (byly představeny výsledky fotogrammetrického mapování v měřítku 1 : 25 000 a zejména 1 : 10 000 a rovněž aplikace fotogrammetrických metod v inženýrských a vědeckých oborech. Výstavu připravil a spolu s dalšími odborníky ČFS realizoval Ing. Jiří Šíma (který je v současné době předsedou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního).

Přínos Československa pro rozvoj světové fotogrammetrie byl ohodnocen tím, žer Valné shromáždění MFS svěřilo vedení IV. komise MFS (mapování a leteckých snímků) pro období 1964 – 1968 ČSF. Předsedou této komise byl Ing. L. Skládal, CSc a Ing. R. Kudělásek, CSc. byl jeho tajemník (na VAAZ přednášel fotogrammetrii). Československá delegace se na jednání kongresu ucházela o pořádání příštího kongresu v Československu, ale bezvýsledně.

1968

XI. kongres MFS se konal ve Švýcarsku (Laussane). ČFS zastupovalo 19 delegátů a části jednání se zúčastnilo dalších téměř 40 osob tématického zájezdu, který uspořádala ČFS. Československá expozice byla na výstavě velmi bohatá, neboť byla obeslána mnoha vědeckými ústavy a vysokými školami. Pro kongresové jednání byla předložena národní zpráva a 13 vědeckých referátů.

Na tomto kongresu byl zvolen do funkce II. vicepresidenta MFS Ing. L. Skládal, CSc v uznání za velmi aktivní činnost ve funkci předsedy IV. komiser MFS, zejména pak za úspěšné uspořádání mezinárodní konference, konané v Praze v roce 1966 za účasti několika stovek fotogrammetrů z celého světa. Na kongresu byly vysoce oceněny možnosti, které poskytovaly materiály z Fotogrammetrického zkušebního bodového pole Pecný. Hlavní zásluha za jeho vybudování patřila Ing. V. Pichlíkovi, CSc., který organizoval rovněž mezinárodní experiment, jehož se zúčastnilo několik desítek členských zemí MFS. Dalším úspěchem pro ČFS bylo zvolení prof. P. Gála, DrSc. za předsedu VI. komise MFS (bibliografie, vzdělávání a terminologie ve vědním oboru fotogrammetrie). Tajemníkem této komise se stal Ing. E. Adler, CSc., spolupracovník prof. Gála.

1970

V Bratislavě uspořádala VI. komise MFS velmi zdařilé mezinárodní symposium s četnou zahraniční účastí.

1972

XII. kongres MFS v Ottavě byl obeslán z ČSSR pouze jedním delegátem. Z politických důvodů nebyla umožněna na tomto kongresu účast II. vicepresidenta MFS, což se nepříznivě projevilo i v účasti ČFS na mezinárodní spolupráci v oboru fotogrammetrie v dalších letech.

1976

XIII. kongres MFS byl uspořádán v Helsinkách. Na kongresu bylo konstatováno, že téměř 40 procent jednání se týkalo dálkového průzkumu Země. Bylo rozhodnuto, aby název společnosti byl změněn na „International Society of Photogrammetry and Remote Sensing“ (Mezinárodní společnost pro fotogrammetrii a dálkový průzkum).

1980

XIV. kongres MSFDP se konal v Hamburku. Zúčastnila se jej tříčlenná delegace z ČSSR. Byla obeslána kongresová výstava a předneseno několik referátů. V důsledku tzv. normalizace v ČSSR nebyly pro ČFSDP získány žádné pozice.
1984

XV. kongres MSFDP se konal v Rio de Janeiro (Brazílie). Zúčastnil se jej statutární zástupce ČSVTS, která byla po ÚSGK členem MSFDP, prof. Ing. Z. Maršík, DrSc z VŠT v Brně.

1988

XVI. kongres MSFDP se konal v Kyotu v Japonsku. Zúčastnil se jej statutární zástupce ČSVTS prof. Maršík a jako host Japonské fotogrammetrické společnosti Ing. L. Skládal, CSc.

1992

XVII. kongres MSFDP se konal ve Washingtonu. pro něj byla zpracována národní zpráva, obeslána výstava, kterou připravili a instalovali tři jeho účastníci (Ing. L. Skládal, CSc., Ing. M. Roule CSc. a doc Ing. V. Gregor, CSc z Technické university, Bratislava.
Z jednání kongresů v letech 1960 – 1992 byly zpracovány rozsáhlé zprávy a postupně vystaveny na Internetu a tak dostupné široké mezinárodní veřejnosti.

1996

XVIII. kongres MSFDP se konal ve Vídni. Zúčastnilo se jej několik desítek fotogrammetrů z České i Slovenské republiky. Na tomto kongresu došlo k rozdělení na Českou společnost pro fotogrammetrii a dálkový průzkum a Slovenskou společnost pro fotogrammetrii a dálkový průzkum. O účast a výsledcích jednání byly podány obsáhlé zprávy, které budou rovněž vystaveny na domovských stránkách obou společností.